I v současné ekonomické situaci, kdy roste inflace a snižuje se platební schopnost běžného občana, touží lidé po vlastním bydlení. Ceny nemovitostí však neustále rostou. Jednou z nejběžnějších cest, jak tento problém řešit, je hypotéka.
Ta se však v posledních letech stává stále méně lákavou. To platí i pro nebankovní hypotéky, které dříve patřily mezi jedničky na trhu. Je tedy jasné, že si o ně žádá stále méně lidí. S tím se vláda rozhodla něco dělat, a tak prochází v současné době parlamentem návrh reformy, která by s celým hypotečním trhem poměrně dost zatřásla.
Jednalo by se o takzvané dědičné hypotéky. Základním principem je, že by se uzavíraly na delší dobu, například i na 50 let, avšak na druhou stranu měsíční splátka by byla menší a nezatěžovala tak o tolik rodinný rozpočet.
To se může zdát dobré, avšak je nutné si uvědomit, co by to v podstatě znamenalo. Tímto bychom v podstatě zadlužili nejen sebe, ale i své děti a pravděpodobně i vnoučata. A nikde není psáno, že ony budou mít dost peněz na splácení, případně že budou onen dům nebo byt vůbec chtít.
Dále je také potřeba vzít v úvahu případné prudké změny, kterých jsme byli například svědky v posledních letech. Velmi často se stávalo, že si někdo vzal hypotéku na stavbu domu, avšak během pár let ceny vzrostly natolik, že mu tyto peníze vůbec nestačily. Zbyl mu tedy rozestavěný dům a dluh, který musí splácet. A je jasné, že pravděpodobnost, že se něco takového opět stane, je vyšší v padesátiletém horizontu než v desetiletém.
Z toho samozřejmě budou těžit mimo jiné také poskytovatelé nebankovních hypoték, kteří tak mohou vydělat mnohem více na úrocích. Čím déle totiž budeme splácet, tím více na nich zaplatíme. Proto většina z nich tuto reformu schvaluje. Jistě, i banky mohou situace využít podobně, avšak ty jsou mnohem pevněji svázány zákonem, který zákazníky chrání.
Pokud tedy toužíme po bydlení, je dobré se rozmyslet, zda je to za současné situace skutečně dobrý nápad. Ukvapená rozhodnutí totiž bývají málokdy dobrá.
